červec kořenový - rhizoecus falcifer - kořenuška
tento škůdce obvykle žije na kořenech trav a může se v zemině dostat i ke kaktusům. častěji je však zdrojem nákazi nová rostlina na níž jsou tito škůdci přenášeny i do naší zbírky. napadené exempláře přestanou růst, ochabují, shazují poupata. hmyz je 3 mm. dlouhý, vydávající zvláštní zápach, tvoří moučnatá hnízda a bílé povlaky na kořenech. červci se nejraději usazují na konci kaktusového těla, čí na kořínkách a na místech špatně dostupných - např. mezi žebry, mezi areolami. nemají rádi nadbytek vody v půdě a při zálivce většinou vylézají ven. škoda, kterou rostlině působí nespočívá jen ve vysávání
rostliných šťav, kousnutím hmyz rostlinu infikuje a tím se zastaví její růst. nejvíce kaktusy trpí těmito škůdci na jaře a na podzim. všeobecně užívaný způsob zimování, kdy rostliny zůstávají v květináčích postavených v těsné blízkosti přímo napomáhá rozmnožení škůdců. oblíbeným objektem těxhto parazitů je echinopsis. můžou se však objevit i na agávovitých rostlinách a některých astrophytum. abychom zbírku ochránili musíme důkladně prohlídnout každou nově získanou rostlinu.
co dělat, jak ošetřovat nakaženou rostlinu:
nejspolehlivější způsob je vyjmout rostliny s květináče a ponořit je do rostoku pesticidu na 10 - 15 minut a asi za půl druhého týdne to opakovat. můžeme použít i např. tabákový extrakt.
další způsob je, že očistíme zeminu a rostlinu důkladně omijeme vodou. potom rostliny nekolikrát opláchneme horkou vodou - do 80 stupňů - a za týden po prohlédnutí zasadíme kaktus do země.
červec štětinatý
samička je nazelenalé barvy dlouhá 3 - 4 mm. má 17 párů voskových nití na okraji těla, přičemž zadní pár je nejdelší a často přesahuje délku těla. dospělá samička je málo pohyblivá, nevytváří pevný vaječný vak ale jen vatovitou síťku v níž se nacházejí larvy.
červec přímořský
samička je zbarvena narůžověle, její tělo pokrývábílý práškovitý voska má 17 párů nití.
